Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Průlomový verdikt Ústavního soudu v Brně aneb potvrzení toho, co už dávno legální je

1. 07. 2016 14:47:30
V úterý 28. 6. 2016 zveřejnil Ústavní soud v Brně svůj nález ve věci přezkumu ústavnosti § 13 odstavce 2 Zákona č. 115/2006 Sb. o registrovaném partnerství ve změně pozdějších předpisů a dal české gay komunitě důvod k oslavě!

Česko umožnilo párům stejného pohlaví uzavírat registrované partnerství v r. 2006, konkrétně od 1. 1. tohoto roku. Byli jsme tehdy spolu se Slovinskem prvními postkomunistickými zeměmi, které podobný zákon přijali. Můžeme si pogratulovat i k faktu, že jsme předběhli také Švýcarsko, Rakousko a Itálii. Ale potom? Dnešním dnem slaví registrované partnerství u nás 10. výročí a co se během té doby změnilo?

Zákaz adopcí jako podmínka přijetí

Ač nevíme, jak probíhal proces legalizace registrovaného partnerství, občanského paktu solidarity a jiných právních institutů pro stejnopohlavní soužití v jiných zemích, tak jistě starší generace gay aktivistů vzpomene na enormní strach odpůrců registrovaného partnerství s možností adopce dětí v budoucnu.

Já jsem v té době slavil 12. narozeniny a tento den užíval prvního dne dlouhých letních prázdnin, těšil se na dovolenou u moře ve Španělsku a o tuto problematiku nezajímal. Také proč? Vlastně jsem ani pořádně nevěděl, že jsem gay, byť se doba mého vnitřního coming outu už blížila. Nicméně pro mnohé byl tento den klíčový tím, že si konečně mohli vzít svého stejnopohlavního partnera, se kterým žili už několik let a jediné, co jim ke štěstí chybělo bylo moci svůj svazek, svojí lásku veřejně stvrdit před státní mocí. O tom, že by jejich lásku ještě mohlo obohatit nějaké to malé nepřemýšleli. Mnozí měli děti z předchozích heterosexuálních vztahů, do nichž byli zpravidla nuceni atmosférou dřívější doby, v některých případech i negativním klimatem v rodině.

Avšak doba pokročila a už během těchto 10 let se probírala ona otázka adopcí. Už dříve mnoho zákonodárců odmítalo registrované partnerství z důvodu obav z budoucího požadavku aktivistů legalizovat adopce dětí páry stejného pohlaví. Uklidněním jim bylo ustanovení, které právě před předevčírem zrušil Ústavní soud. Na otázku jak se mohli tehdejší poslanci nechat přemluvit k hlasování pro zákon obsahující neústavní klauzuli by odpověď zabrala více než 5 papírů formátu A4. To však nechme stranou!

Dnes se po zrušení zákazu adopcí pro osoby žijící v registrovaném partnerství ozvalo několik protestních hlasů. Někteří vůbec jakékoliv další požadavky po registrovaném partnerství považují za absurdní. Přeci máte, co jste chtěli. Řekli jste, že už nic dalšího chtít nebudete! Už jsme pro vás udělali dost! Zaklínali jste se, že adopce chtít nebudete! Tak jaktože je najednou chcete! A tak dále.

Adopce dětí homosexuálními páry se postupem času stává stále běžnějším fenoménem

Skoro ve většině zemí, které legalizovaly registrované partnerství se postupem času nějak legalizovala homoparentalita čili rodičovství gayů a leseb ať už žijících ve svazku, leckde třeba i na psí knížku. Dokonce si mnoho lidí mívá tendenci plést pojmy. Je dobré umět rozeznávat mezi step-child adoption a joint adoption. S postupem doby vyrůstá čím dál více dětí v domácnostech s rodiči stejného pohlaví. De facto mají dva otce/dvě matky, ale de jure pouze jednoho. Ten nevlastní, nebiologický a sociální rodič nemá se svým nevlastním sociálním dítětem žádný právní vztah. Nemají mezi sebou vzájemnou vyživovací povinnost, nárok na pozůstalostní důchod. Mimochodem nárok na pozůstalostní důchod nevzniká ani pozůstalým partnerům. To je také třeba jeden z důvodů, proč i jinak novelizovat zákon o registrovaném partnerství. Neodbíhejme však od tématu. Skoro všechny země, které mají registrované partnerství, už počítají s dětmi z homosexuálních rodin, a proto mají legalizovaný institut step-child adoption (v překladu: adopce nevlastního dítěte). Německo a Rakousko prostřednictvím Nejvyšších spolkových soudů obdobně jako, když náš Ústavní soud zrušil § 13/2. Slovinsko má step-child adoption od r. 2011. Chorvatsko nemá adopci, ale institut poručenství. Postsovětské Estonsko legalizovalo tuto možnost už automaticky spolu s registrovaným partnerstvím.

Český model: jenom povinnosti, žádná práva

§ 13

(3) Pokud jeden z partnerů pečuje o dítě a oba partneři žijí ve společné domácnosti, podílí se na výchově dítěte i druhý partner; povinnosti týkající se ochrany vývoje a výchovy dítěte se vztahují i na tohoto partnera.

I Švýcarsko mělo před legalizací step-child adoption v dubnu tohoto roku nějak vyřešený právní vztah mezi partnerem biologického rodiče a dítětem. My tuto problematiku také řešíme, ale pouze jedním ustanovením, a to konkrétně o povinnostech. O žádném dalším vztahu zatím vůbec nehovoříme.

Jsme na tom přibližně jako Itálie, které před nedávnem legalizovala registrované partnerství na celostátní úrovni. Dříve měla pouze podpůrné instituty na regionální úrovni. Na rozdíl od nás můžou tamní soudy rozhodnout ve prospěch oné výše zmíněné adopce. Tudíž jediné země, které mají registrované partnerství prakticky bez nedostatečně upraveného vztahu mezi nevlastními dětmi a rodiči, jsme my a Maďarsko.

Účel § 13/2? Žádný! Adopce dětí jedinci s homosexuální orientací je legální i v konzervativnějších zemích.

§ 13

(2) Trvající partnerství brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte.

Tak zní ustanovení, které možná někteří považovali za způsob, jak umlčet gay komunitu ve snaze o legalizaci adopce dětí. Nicméně víme, že se osvojitelem dítěte může stát i osamělý/á muž/žena. Nikdo se však nezajímá o jeho/její sexuální orientaci, a i kdyby nikdy by nemohla důvodem, který by dotyčnou osobu diskvalifikoval z procesu osvojení. Registrované partnerství však dříve ano!

Čili já teď jako muž žijící s mužem na psí knížku můžu osvojit dítě a vychovávat jej ve společné domácnosti s mužem. Ale jako muž žijící s mužem v partnerství nemůžu. Opravdu tento zákon zabrání výchově dětí rodiči stejného pohlaví? Nezabrání.

Postupná legalizace adopce dětí homosexuálními páry je běžný proces emancipace. Úterní rozhodnutí zatím umožňuje pouze adopci registrovaným partnerem, nikoli oběma. Děti stále nemůžou mít v rodném listě dva rodiče stejného pohlaví. Tomu snad napomůže budoucí novela zákona o registrovaném partnerství.

Individuální adopce homosexuálním jednotlivcem je legální i na Slovensku, v Polsku a v neposlední řadě i v Rusku!

Ale vy jste slíbili....

Já jsem nic neslíbil. Bylo mi 12 let, jsem mladší generace gay aktivistů, čili i nějaký potenciální slib mých předchůdců nedědím. Slova gay aktivistů nezavazují celou gay komunitu. A hlavně, když se zrušilo v USA otroctví, tak jistě tehdejší generace Afroameričanů slibovala, že víc nechce, a že nikdy nebude požadovat legalizaci sňatků s bílými. A přeci o něj v minulém století usilovala. Dnes se nikdo nepozastaví nad tím, že bílé a černé děti spolu jezdí v autobuse, chodí do školy, berou se, mají děti. Stejně tak se nikdo nepozastaví nad volebním právem žen. A pevně věřím, že se v budoucnu nikdo nepozastaví nad adopcí dětí homosexuálními páry, stejnopohlavním manželstvím a dalšími věcmi.

Autor: Jan Fiala | pátek 1.7.2016 14:47 | karma článku: 11.02 | přečteno: 887x

Další články blogera

Jan Fiala

§ 13 odst. 2 Zákona o registrovaném partnerství?! Ústavní, neústavní? Má vůbec smysl?

Ústavnímu soudu v Brně byl dán podnět k prošetření ústavnosti kontroverzního § 13 Zákona o registrovaném partnerství, který jasně říká, že osoba v něm žijící se nemůže stát osvojitelem dítěte.

19.4.2016 v 14:22 | Karma článku: 10.63 | Přečteno: 502 | Diskuse

Jan Fiala

Mýty a pravdy o novele zákona o registrovaném partnerství a o homoparentalitě

Podle posledního průzkumu veřejného mínění o právech sexuálních menšin v Česku 59 % respondentů podporuje adopci dítěte registrovaným partnerem rodiče. Jaké jsou však skutečné právní aspekty gay a lesbického rodičovství?

15.3.2016 v 0:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Radim Lhoták

Po Německu se potulují stovky tisíc odsouzených nelegálních imigrantů: Není je kam zavřít.

Brusel úspěšně blokuje jakákoliv účinná opatření a německé orgány šturmují v otázkách vnitřní bezpečnosti. Čeká nás stejná doba temna jako po pádu Římského impéria?

19.8.2017 v 12:44 | Karma článku: 31.07 | Přečteno: 934 |

Leona Orságová

Obtěžování? Buď ráda, že se líbíš!

„Fííí! Ty máš ale postavičku, nechceš, abych ti...“ aneb málokterá láska začala hvízdáním a pokřikováním z lešení.

19.8.2017 v 12:00 | Karma článku: 18.54 | Přečteno: 1103 |

Lubomír Stejskal

K útoku v Barceloně trochu jinak

Dovedeme si představit, že by Evropská unie posílala finanční prostředky Islámskému státu? Šílená otázka, šílená představa. Proč se takto šíleně ptám?

19.8.2017 v 8:00 | Karma článku: 45.08 | Přečteno: 4163 | Diskuse

Petr Sejkora

Nůž na krk EU - referendum 2021

Není řeč o emotivním CZEXIT! Jde o využití příštích 4 let k vyjednání důstojnější existence ČR v unii.

19.8.2017 v 5:45 | Karma článku: 29.86 | Přečteno: 778 | Diskuse

Luděk Mazurek

Integrace po muslimsku!?

Tzv. „integrace“ muslimských imigrantů už v zemích EU spolkla miliardy a miliardy Euro. A výsledek? Jediné, co se spolehlivě podařilo do Evropy importovat a „integrovat“ je přetrvávající islámský vražedný terorismus a izolovanost.

18.8.2017 v 18:09 | Karma článku: 33.94 | Přečteno: 1057 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 485

Jsem tím, kým jsem.

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.