Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

§ 13 odst. 2 Zákona o registrovaném partnerství?! Ústavní, neústavní? Má vůbec smysl?

19. 04. 2016 14:22:41
Ústavnímu soudu v Brně byl dán podnět k prošetření ústavnosti kontroverzního § 13 Zákona o registrovaném partnerství, který jasně říká, že osoba v něm žijící se nemůže stát osvojitelem dítěte.

Když se podíváme do Nového občanského zákoníku, který nabyl účinnosti k 1. 1. 2014, konkrétně do Části 2 Rodinné právo, tak zjistíme, že podle:

§ 800

(1) Osvojiteli se mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba; v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči.

Z tohoto jasně vyplývá, že adopce dětí není omezená pouze na manželské páry, ale i pro osamělé muže či ženy. Nikde však není zmínka o tom, že by se osvojitelem nemohla stát osoba se sexuálním zaměřením na osoby stejného pohlaví, ani o tom že by její společně sdílená domácnost s osobou téhož pohlaví byla překážkou k osvojení. Čili homosexuální orientace osvojitele a jeho zjevný homosexuální způsob života netvoří žádnou zákonnou překážku.

§ 799

(1) Osvojitelem se může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které ji vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem.

(2) Zdravotní stav osvojitele nebo obou osvojitelů nesmí omezovat péči o osvojené dítě ve značné míře

Výše uvedená ustanovení jasně říkají, že se osvojitelem nemůže stát kdokoliv. Jak jsem sám uváděl v předchozím článku, tak dítě (osvojenec) není zbožím, na které by si mohl osvojitel (homosexuální i heterosexuální orientace) nárokovat právo jako na chléb v samoobsluze. Musí se prověřit jeho osobní vlastnosti i posoudit, zda jeho způsob života, jakož i motivace k osvojení, jsou skutečně v souladu s nejlepším zájmem osvojovaného. Je třeba vzít v úvahu, že na takovém dítěti se už negativně podepsal fakt, že buď o své biologické rodiče tragicky přišlo, anebo selhali. Proto se také nesmí dopustit, aby se přiléval oheň do již otevřené rány.

Nicméně § 799 odst. 1 nevyjmenovává, co všechno musí osvojitel splnit, aby jeho osobní vlastnosti a způsob života, jakož i důvody a pohnutky, které jej vedly k adopci, naplnili ustanovení § 799. V praxi je to závislé na subjektivním zhodnocení příslušného úředníka. Státní orgány u nás, ale i třeba na Slovensku, mají za to, že je nepříslušné se zajímat o intimní život osvojitele a jeho sexuální orientaci, neboť by se jednalo o porušení jeho práva na ochranu soukromí. Je to docela sporné, protože pokud se někdo chce ucházet o osvojení dítě, musí prokázat, že skutečně naplňuje výše uvedená ustanovení natolik, aby se jeho výchova na osvojovaném dítě nijak negativně nepodepsala. Avšak nelze objektivně říci, že by homosexualita osvojitele a jeho homosexuální způsob života toto porušovaly.

Homosexualita není v USA považovaná za nemoc od r. 1973, od r. 1993 ve světě, od r. 1995 v Japonsku, od r. 1999 v Ruské federaci a od r. 2001 v Číně. Nejedná se o duševní poruchu či sexuální deviaci.

Homosexuální orientace osvojitele a jeho případně společně sdílená domácnost se stejnopohlavním partnerem není důvodem k jeho vyloučení z adopčního řízení. Orgány u něj posuzují prakticky vše možné, nicméně nezajímají se o sexuální orientaci, ani o pohlaví jeho partnerů.

Já sám jako příslušník sexuálních menšin se můžu stát osvojitelem dítě. I kdybych se veřejně přihlásil k homosexuální orientaci a přiznal svého partnera, nikdo by mi nemohl znemožnit účast v adopčním řízení. Minimálně by se mohlo spekulovat o tom, zda tímto neporušuji § 799 odst. 1, avšak platí u nás antidiskriminační zákon, který odlišné zacházení s jinými sexuálními orientacemi zapovídá. Úřady by si musely najít jiné důvody pro mé vyloučení z adopčního řízení.

Tento model, kdy si gay/lesba individuálně osvojí dítě funguje ve většině zemí, včetně Slovenska, Polska, a v neposlední řadě také Ruska. Znám lesbický pár žijící v Moskvě, který takto přišel k synovi. V momentě, kdy veřejně vystoupil v médiích, setkal se s velkou vlnou nevole jak ze strany tamní Pravoslavné církve, tak i politiků. Ani to jim však nezabránilo ve výkonu rodičovské povinnosti. Dítě si osvojila jedna z partnerek, která neměla uloženou povinnost informovat úřady o svém zaměření. Nikdo tudíž nebyl uveden v omyl, a tak i nadále vyrůstá ruský chlapec v péči dvou matek. Pouze jedna je samozřejmě zapsána v rodném listě. Aby mohly mít takto vychovávané děti v rodném listě dvě matky/dva otce je především záležitostí novely Zákona o registrovaném partnerství, která chce umožnit osvojení dítěte registrovaného partnera - v anglickém jazyce tzv. step-child adoption.

Zákon o registrovaném partnerství

§ 13

(1) Existence partnerství není překážkou výkonu rodičovské zodpovědnosti partnera vůči jeho dítěti ani překážkou svěření jeho dítěte do jeho výchovy. Partner, který je rodičem, je povinen zajistit vývoj dítěte a důsledně chránit jeho zájmy při použití přiměřených výchovných prostředků, tak aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a ohroženo jeho zdraví a tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj.

(2) Trvající partnerství brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte.

(3) Pokud jeden z partnerů pečuje o dítě a oba partneři žijí ve společné domácnosti, podílí se na výchově dítěte i druhý partner; povinnosti týkající se ochrany vývoje a výchovy dítěte se vztahují i na tohoto partnera.

V momentě, kdy by mi úřady vyšly vstříc a umožnily osvojení dítěte, a od osvojení uplynuly minimálně tři roky, mohli bych si bez problémů svého partnera, se kterým jsem až do té doby vychovával osvojence, vzít. Možná i dřív, nicméně v době tří let od osvojení lze osvojení zrušit na žádost - osvojence anebo osvojitele, případně obou. Prakticky bych mohl mít svatbu ihned po adopci, ale takhle bych měl 100 % jistotu nezrušitelnosti osvojení. Osvojení sice lze zrušit kdykoliv, je-li v rozporu se zákonem. Avšak došlo-li k němu v době, kdy jsem nebyl registrovaný, v žádném rozporu se zákonem není.

Podle současné právní úpravy by měl můj muž vůči dítěte pouze povinnosti, ale žádná práva. Ať už bych se rodičem stal prostřednictvím zmíněného modelu individuální adopce, anebo prostřednictvím náhradního mateřství, které sice nemá právní úpravu, ale zcela běžně se praktikuje, a dokonce i NOZ s ním prakticky počítá.

§ 804

Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství.

Stále věříte tomu, že § 13 odst. 2 Zákona o registrovaném partnerství má nějaký smysl? O jeho kompatibilitě s Ústavou můžeme vést dlouhé diskuse, ale v praxi sám nic neřeší. Pokud jste můj článek četli pozorně, museli jste jednoznačně dojít k závěru, že se děti můžou do homosexuálních rodin dostávat bez problémů, a to v plném souladu s právním řádem ČR.

Pokud chceme efektivně zabránit výchově dítěte rodiči stejného pohlaví, měli bychom minimálně zakázat individuální adopci, případně i přijmout ustanovení, že osvojitel nesmí mít jinou sexuální orientaci než heterosexuální, a vyžadovat od něj čestné prohlášení o tom, že až do doby plnoletosti osvojence nebude navazovat intimní vztahy s osobami stejného pohlaví, sdílet domácnost s osobou téhož pohlaví, ani vstupovat do registrovaného partnerství.

Zdroj: Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník

Autor: Jan Fiala | úterý 19.4.2016 14:22 | karma článku: 10.63 | přečteno: 498x

Další články blogera

Jan Fiala

Průlomový verdikt Ústavního soudu v Brně aneb potvrzení toho, co už dávno legální je

V úterý 28. 6. 2016 zveřejnil Ústavní soud v Brně svůj nález ve věci přezkumu ústavnosti § 13 odstavce 2 Zákona č. 115/2006 Sb. o registrovaném partnerství ve změně pozdějších předpisů a dal české gay komunitě důvod k oslavě!

1.7.2016 v 14:47 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 885 | Diskuse

Jan Fiala

Mýty a pravdy o novele zákona o registrovaném partnerství a o homoparentalitě

Podle posledního průzkumu veřejného mínění o právech sexuálních menšin v Česku 59 % respondentů podporuje adopci dítěte registrovaným partnerem rodiče. Jaké jsou však skutečné právní aspekty gay a lesbického rodičovství?

15.3.2016 v 0:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 66 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Janko Pravda

Naše budoucnost a naše neštěstí

Kdo by nechtěl mát křišťálovou kouli a znát svoji budoucnost ? Nikdo ji nemá, nikdo ji nezná, ale je někdo kdo se trefuje velmi přesně.

26.6.2017 v 16:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Radim Lhoták

Jedovatý had

Nedávno zesnulý Zbigniew Brzezinski je jistě velmi důležitá postava americké a nadnárodní politiky. Neměli bychom však přehánět jeho význam a démonizovat ho.

26.6.2017 v 16:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 27 |

Václav Šubrt

Malá rešerše k tématu kratšího pracovního týdne

Tento blog navazuje na dva blogy z února a března zabývající se myšlenkou kratší pracovní doby. Účelem je odkázat čtenáře na některé články, politické proklamace a rozhovory, které se tématu dotýkají.

26.6.2017 v 15:47 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 134 | Diskuse

Vlastimil Podracký

Svět podle Putina

Televize Prima pořadem Svět podle Putina dokázala, že žijeme ve svobodné společnosti a nejsme zatím ovládnuti cenzurou, i když jsem slyšel mnoho hlasů proti vysílání tohoto pořadu.

26.6.2017 v 13:30 | Karma článku: 21.60 | Přečteno: 1024 | Diskuse

Andrea Novotná

Český krtek v CIA

„Kdo je Karel Köcher?" ptá se Daniela Drtinová v rozhovoru televize DVTV. Muž s přísnou vizáží a knírkem se usměje: „Někdy o tom přemýšlím sám..." Lze takovou odpověď věřit člověku, jehož povoláním byl život ve lsti a klamu?

26.6.2017 v 13:26 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 501 | Diskuse
Počet článků 3 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 483

Jsem tím, kým jsem.

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.